18.9. Spánek byl v klidu, vzbudil nás Oves svými tělesnými projevy asi okolo 6:30. Pomalu jsme vstali, šli na snídani a po ní vyrazili opět do rezervace Masai Mara. Tento výlet měl trvat prakticky celý den, naším cílem totiž byly řeka Mara (Mara River), která se nachází na opačné straně rezervace, a která teče z Tanzánie do Keni a tvoří část státní hranice – právě toto místo bylo naším cílem.
Safari probíhalo podobně jako předchozí den až na to, že jsme viděli další, dosud nespatřená zvířata – antilopy (gazely grantovy, antilopy losí a lesoně), hrochy, krokodýly, paviány, agamu, kočkodany, mangusty a taky levharta, kterého je jen velmi vzácné vidět. Do campu jsme přijeli okolo 16:00 plni zážitků a se spoustou fotek.
Jen jsme se rychle občerstvili a následoval kulturní program – návštěva nedaleké masajské vesnice. Jednalo se velmi pravděpodobně o doživotně nezapomenutelný zážitek! Uvítal nás syn náčelníka Alex a vysvětlil nám program, co se bude dít. Poté, co vše vysvětlil, jsme se ho s Ovsem zeptali, zda je možné se zúčastnit obřadu, při kterém masajové naříznou krávě krční tepnu a načepují krev, kterou následně vypijí. Alex řekl, že to možné je, ale že to bude něco stát. Na otázku „Kolik?“ mi řekl, že si o tom promluvíme později.
Po oficiálním uvítání a vzájemném představení to začalo – nejprve mužský bojový tanec, do kterého nás postupně všechny zapojili (oblékli nám jejich oděvy a tančili s námi). Poté si mě Alex vzal stranou od ostatních a začali jsme se bavit o ceně za výše zmíněný obřad. Bohužel jsem však musel odmítnout, páč 90,- USD bylo prostě příliš. Zeptal se mě tedy, kolik jsme ochotni dát. Já řekl 30,- USD, on řekl, že to teda ne, tak jsem mu poděkoval za ochotu a šli jsme za ostatníma. Z následujícího výkladu jsme zjistili, že ve vesnici žije 160 masajů (20 rodin) v 22 domech. Následoval ženský vítací tanec (tancovával se, když se muži vraceli z lovu, bitvy, apod.), ze kterého jsem ale moc neměl, páč si mě vzal Alex opět stranou a nabídl obřad za 50,- USD. Řekl jsem, že to je pořád moc, ale že to prodiskutuju s Ovsem. Nakonec jsme mu na tu nabídku kývli s podmínkou, že to celé Peža natočí na kameru. Alex souhlasil, a tak jsme si plácli.
Následoval další bod programu – prohlídka masajských domovů – chýší. Každý z nás šel do jiné chýše – já jsem šel do Alexovi náčelnické chýše, neboť jsem se dle jeho slov stal jeho přítelem. V chýši byla naprostá tma, neviděl jsem ani na krok, dokud se moje oči té tmě nepřizpůsobili. Alex mi vysvětlil další věci ze života masajů, trošku jsme nezávazně pokecali a pak mi věnoval náhrdelník pro štěstí se lvím tesákem. Pěkně jsem poděkoval, načež mi řekl, že u nich je zvykem opětovat dar darem. Řekl jsem mu, že netuším, co by tak mohl chtít a on „překvapivě“ odvětil, že chce peníze, konkrétně 15,- USD. Tak jsem mu dal 20,- USD, protože jsem měl jen 20ti dolarovou bankovku, a taky abych ho nějak neurazil a my tak nepřišli o pracně dojednaný obřad. Obřadu jsme se mohli zúčastnit jen my tři, a tak ostatní „nemasajové“ (Ivan + 2 další turisti) museli z vesnice odejít.
Obřad byl opravdu zajímavý. Přivedli krávu, podvázali ji krk nějakým řemenem, pevně ji podrželi a jeden masaj vzal luk a speciálně upravený šíp a střelil jím krávu asi z 20 cm do krku. Vystříkl proud krve, masaj vzal nádobu a načepoval asi tak půl litru čerstvé krve. S Ovsem jsme tu nádobu vyprázdnili (každý půlku). Bylo to velmi zvláštní – ani dobré ani špatné a teplé. Masajové rychle ošetřili krávu, aby se jí nic nestalo a bylo po všem. Poté nás ještě tři masajští bojovníci vzali na malý výlet do hor a pak zpátky do campu. Večeří pak skončil další aktivitami našlapaný den.
Zdravotní dodatek - Uvidíme jaké následky na nás „bio“ krev z masajské krávy zanechá...
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat